Zdravé zuby a dásně: každodenní péče
Zdravé zuby a dásně stojí a padají na každodenní péči, protože většina potíží začíná u povlaku, který se na zubech tvoří pořád dokola. Kaz i zánět dásní nevznikají náhodou, ale jako důsledek toho, co se na zubu usadí a jak dlouho tam zůstane. Následující přehled ukazuje, proč povlak škodí, jak zuby i mezizubní prostory čistit s rozmyslem, jakou roli hraje strava a kdy je na místě zajít k zubaři.
Ve zkratce
- Na zubech se tvoří plak, povlak bakterií, které z cukru dělají kyseliny.
- Kyseliny narušují sklovinu, a tak vzniká kaz, dráždění dásní vede k zánětu.
- Klíč je pravidelné čištění, které plak mechanicky rozruší, dřív než uškodí.
- Technika a důkladnost rozhodují víc než přítlak, tvrdší tlak nečistí líp.
- Mezizubní prostory kartáček nevyčistí, proto patří ke slovu nit nebo kartáček.
- Časté sladké a kyselé mezi jídly škodí víc než totéž množství naráz.
- Preventivní prohlídka zachytí problém včas, u bolesti nebo krvácení patří slovo zubaři.
Proč vzniká kaz a zánět dásní
Na povrchu zubů se neustále tvoří plak, tenký povlak bakterií a zbytků. Tyto bakterie zpracovávají cukry z jídla a vytvářejí přitom kyseliny. Kyseliny narušují minerály ve sklovině, a když se tenhle proces opakuje pořád dokola, sklovina slábne a vzniká kaz. Stejný povlak, pokud zůstane u okraje dásní, je dráždí a dásně na to reagují zarudnutím a sklonem ke krvácení. Podstata obojího je tedy stejná, jde o plak, který se včas neodstranil.
Plak je povlak, ne jen zbytky jídla
Plak není jen viditelný kousek jídla, který se dá vypláchnout vodou. Je to organizovaný povlak, který na zubu drží a hromadí se. Právě proto ho spláchnutí ani samotné vypláchnutí úst nezvládne odstranit, potřeba je mechanické setření kartáčkem a pomůckou na mezizubní prostory. Čím déle plak na zubu zůstává, tím víc kyselin bakterie stihnou vytvořit a tím víc se stačí usadit i tam, kam se pak čistí hůř.
Jak správně čistit zuby
Základ péče je pravidelné a důkladné čištění, které plak rozruší dřív, než stihne uškodit. Rozhodující je technika, ne síla. Kartáček se vede v malých pohybech u okraje dásní, kde se plak drží nejvíc, a postupuje se systematicky přes všechny plošky, aby se nevynechalo žádné místo. Přílišný přítlak nepomáhá, spíš dráždí dásně a obrušuje. Důležitá je i délka a to, že se nezapomíná na vnitřní strany a plošky vzadu, kam se hůř dosáhne.
Technika je důležitější než přítlak
Mnoho lidí tlačí na kartáček ve víře, že tím čistí víc, ale opak bývá pravdou. Silný tlak plak neodstraní lépe, protože ten se nesetře silou, ale pohybem po správných místech. Přehled dalších přešlapů shrnuje text o nejčastějších chybách při čištění zubů. Vyplatí se jimi projít, protože právě drobná chyba v technice bývá důvod, proč péče nefunguje tak, jak by měla.
Mezizubní prostory a proč na ně kartáček nestačí
Kartáček dosáhne na plošky zubů, ale do úzkých prostor mezi zuby se nedostane. Právě tam se přitom plak drží a odtud často začínají potíže, které nejsou zvenčí vidět. Proto se péče doplňuje o zubní nit nebo mezizubní kartáček, který prostor mezi zuby projede a povlak odtud vytáhne. Bez tohoto kroku zůstává vyčištěná jen část povrchu a mezizubní prostory zůstávají stranou, i když se jinak čistí poctivě.
Nit nebo mezizubní kartáček
Volba mezi nití a mezizubním kartáčkem závisí na tom, jak jsou prostory mezi zuby široké a co komu vyhovuje. Obojí slouží stejnému cíli, dostat se tam, kam kartáček nedosáhne. Zavádí se šetrně, aby se dásně nezranily, a postupuje se prostor po prostoru. Když dásně na začátku citlivě reagují, není to důvod čištění mezizubních prostor vynechat, ale spíš pokračovat správně a šetrně, dokud se stav neustálí.
Role stravy, cukru a slin
Strava rozhoduje o tom, kolik kyselin bakterie v ústech vytvoří. Nejde ani tak o celkové množství cukru, jako o to, jak často se do úst dostává. Každé sladké nebo kyselé sousto spustí nával kyselin a časté uzobávání mezi jídly ho spouští znovu a znovu, takže zuby nedostanou pauzu. Totéž množství snědené najednou zatíží zuby méně než rozdělené do mnoha malých porcí během celého dne.
Časté uzobávání a kyselé nápoje
Po kyselém jídle nebo nápoji je sklovina na chvíli změklá, a proto se hned po něm zuby nečistí, aby se oslabený povrch zbytečně nenamáhal. Chvíli se počká, ústa se dají propláchnout vodou a čistí se až s odstupem. Roli hrají i sliny a pitný režim, sliny totiž pomáhají prostředí v ústech vyrovnávat a dostatek čisté vody podporuje jejich tvorbu. Sladké nápoje popíjené po celý den patří mezi to nejzatěžující.
Proč pravidelná prohlídka a časté mýty
Pravidelná preventivní prohlídka má smysl v tom, že zachytí začínající problém včas, dokud je malý a nedává o sobě vědět. Řada potíží se totiž zpočátku nijak neprojevuje a všimne si jich spíš oko odborníka než člověk sám doma. Kolem péče o zuby přitom koluje spousta mýtů, které vedou k nesprávným návykům. Souvislosti s celkovou kondicí těla nabízí i přehled článků o zdraví a těle, kde péče o ústa zapadá do širšího obrazu. Vyplatí se mýty znát, protože špatná domněnka dokáže dobře míněnou péči pokazit.
Krvácející dáseň a tvrdý kartáček
Rozšířený omyl je, že krvácející dáseň se má šetřit a čistit méně. Krvácení bývá naopak známkou drážděného okraje, kterému prospěje spíš správné a šetrné vyčištění než vynechávání. Pokud ale krvácení přetrvává, patří to k zubaři. Dalším mýtem je, že tvrdší kartáček čistí líp, přitom může dásně dráždit, aniž by plak odstranil účinněji. Opatrnost je namístě i u domácích postupů, jak připomíná text o bělení zubů babskými radami.
Šest zásad každodenní péče o zuby a dásně
- Čisti pravidelně. Plak se tvoří pořád, proto ho pravidelné čištění musí rozrušovat opakovaně.
- Mysli na techniku. Rozhoduje pohyb po správných místech, ne síla přítlaku.
- Nevynech mezizubní prostory. Tam kartáček nedosáhne, patří sem nit nebo mezizubní kartáček.
- Hlídej četnost sladkého. Časté uzobávání škodí víc než stejné množství snědené naráz.
- Po kyselém počkej. Změklou sklovinu nečisti hned, nech ji chvíli odpočinout.
- Choď na prohlídky. Preventivní kontrola zachytí problém dřív, než začne bolet.
Často kladené otázky
Proč vzniká zubní kaz?
Na zubech se tvoří plak, povlak bakterií, které z cukru vytvářejí kyseliny. Ty postupně narušují minerály ve sklovině, a když se to opakuje pořád dokola, sklovina slábne a vzniká kaz. Klíčem je plak pravidelně odstraňovat, dřív než kyseliny stihnou uškodit.
Je při čištění důležitější technika, nebo přítlak?
Rozhoduje technika a důkladnost, ne síla. Plak se nesetře tlakem, ale pohybem po správných místech, hlavně u okraje dásní. Silný přítlak navíc dásně spíš dráždí a nepomáhá čistit lépe. Víc než pevná ruka pomůže systematický postup přes všechny plošky.
Stačí na mezizubní prostory jen kartáček?
Nestačí. Kartáček se do úzkých prostor mezi zuby nedostane, a právě tam se plak drží. Proto se péče doplňuje o zubní nit nebo mezizubní kartáček, který povlak z těchto míst vytáhne. Bez toho zůstane vyčištěná jen část povrchu zubů.
Škodí cukr množstvím, nebo četností?
Víc než celkové množství rozhoduje četnost. Každé sladké sousto spustí nával kyselin, takže časté uzobávání mezi jídly zatěžuje zuby znovu a znovu. Totéž množství snědené najednou zuby zatíží méně než rozdělené do mnoha malých porcí během dne.
Mám si čistit zuby hned po kyselém jídle?
Raději ne hned. Po kyselém je sklovina na chvíli změklá a okamžité čištění oslabený povrch zbytečně namáhá. Vyplatí se chvíli počkat, ústa propláchnout vodou a čistit až s odstupem. Sliny mezitím pomáhají prostředí v ústech vyrovnávat.
Mám krvácející dáseň šetřit a čistit míň?
Krvácení bývá známkou drážděného okraje, kterému spíš prospěje správné a šetrné vyčištění než vynechávání. Vynecháním se plak drží dál. Pokud ale krvácení přetrvává, nebo dásně bolí, je na místě zajít k zubaři, který stav posoudí.
