Jak založit kompost
Kompostování není nic jiného než řízený rozklad, při kterém drobní půdní pomocníci promění zbytky z kuchyně a zahrady v tmavou vonící hmotu, kterou rostliny milují. Stačí jim k tomu čtyři věci: správný poměr materiálu, vzduch, vlhkost a čas. Následující přehled ukazuje, co se v kompostu vlastně děje a jak ho založit tak, aby fungoval na zahradě i v květináči na balkoně.
Ve zkratce
- Kompost je řízený rozklad, který obstarají bakterie, houby a žížaly za pomoci vzduchu a vlhka.
- Základ je poměr hnědého a zeleného materiálu, zhruba dva až tři díly hnědého na jeden zelený.
- Hnědý materiál dodává uhlík a strukturu, zelený dusík a vlhkost, oba jsou potřeba.
- Do kompostu nepatří maso, mléčné výrobky, tuky ani zbytky vařených jídel s omáčkou.
- Vlhkost má být jako u vyždímané houby, přílišné mokro i sucho rozklad zastaví.
- Provzdušnění občasným prohozením přivádí kyslík a brání zápachu po hnilobě.
- Kompostovat jde i na balkoně v uzavřeném vermikompostéru se žížalami.
Co se v kompostu vlastně děje
Kompostování je přírodní proces rozkladu, který se na hromadě jen odehrává rychleji a řízeně. O práci se starají miliardy neviditelných organismů, hlavně bakterie a houby, později žížaly a další drobná havěť. Ti postupně rozkládají organickou hmotu na jednodušší látky a nakonec na humus. Když jim vytvoříte dobré podmínky, pracují svižně a bez zápachu. Když ne, proces se zadrhne nebo začne páchnout.
Proč se hromada zahřívá
Ve chvíli, kdy mikroorganismy dostanou dost potravy, vzduchu a vlhka, začnou se množit a jejich činnost uvolňuje teplo. Dobře založená hromada se uvnitř znatelně zahřeje. Teplo je dobré znamení, ukazuje, že rozklad běží naplno. Postupně, jak materiálu ubývá, hromada zase chladne a mění se v drobivou hlínu. Tenhle cyklus je jádro celého kompostování.
Poměr hnědého a zeleného materiálu
Nejdůležitější věc, kterou si u kompostu pohlídat, je poměr dvou druhů materiálu. Hnědý dodává uhlík, zelený dusík a mikroorganismy potřebují oba. Osvědčené vodítko je dávat zhruba dva až tři díly hnědého na jeden díl zeleného. Není to lékárnická přesnost, spíš cit. Když hromada páchne, chybí hnědý, když se nic neděje, chybí zelený nebo vlhkost.
Co je hnědé a co zelené
Hnědý materiál je suchý a hrubý: spadané listí, sláma, piliny, rozdrcený karton, papírové ruličky nebo suché stonky. Dodává strukturu, mezery pro vzduch a uhlík. Zelený materiál je vlhký a měkký: tráva ze sekání, zbytky ovoce a zeleniny, kávová sedlina nebo čajové sáčky. Nese dusík a vlhkost. Vrstvení obou druhů střídavě pomáhá udržet celou hromadu vyváženou.
Co do kompostu patří a co ne
Pravidlo je jednoduché: patří sem rostlinné zbytky a papír, nepatří vše, co láká hlodavce nebo hnije zapáchavě. Bez obav dávejte slupky, ohryzky, zvadlé květiny, spadané listí, skořápky od vajec i nastříhaný karton. Materiál rozkládejte na menší kousky, drobnější se rozloží rychleji. Rozmanitost přitom prospívá, různorodá směs dodá hotovému kompostu pestřejší skladbu živin než jeden jediný druh odpadu.
Čemu se raději vyhnout
Do domácího kompostu nedávejte maso, ryby, kosti, mléčné výrobky ani tuky a oleje. Zapáchají při rozkladu a přitahují potkany a mouchy. Vynechte i zbytky vařených jídel s omáčkou, popel z uhlí, nemocné rostliny a plevel se semeny. Péči o zeleň v jiných obdobích roku shrnuje text o péči o zahradu za teplých dní.
Vlhkost a provzdušnění
Mikroorganismy potřebují k životu vodu i vzduch, a právě tady dělá začátečník nejčastější chybu. Ideální vlhkost je jako u vyždímané houby, materiál je vlhký na dotek, ale nekape z něj. Když je hromada moc suchá, rozklad se zastaví a nic se neděje. Když je přemočená, vytěsní se vzduch, nastoupí hniloba a objeví se nepříjemný zápach.
Proč hromadu prohazovat
Provzdušnění je druhá polovina úspěchu. Kyslík potřebují ty organismy, které rozkládají materiál rychle a bez zápachu. Občasné prohození vidlemi nebo prosté promíchání přivede vzduch dovnitř a hromadu nastartuje. Hnědý hrubý materiál navíc drží mezi sebou mezery, takže funguje jako přirozená vzdušná kostra. Kdo prohazuje, má hotový kompost rychleji a bez potíží.
Kompostování na balkoně
Kompost není výsada zahrady, zvládnete ho i v bytě. Slouží k tomu uzavřený vermikompostér, nádoba s poschoďovými patry, ve které pracují speciální kalifornské žížaly. Ty snědí kuchyňské zbytky a zanechají po sobě kvalitní hnojivo. Systém je bez zápachu, pokud dodržíte stejná pravidla jako u velké hromady: poměr materiálu, správnou vlhkost a přísun vzduchu. Vejde se na balkon i pod dřez.
Na co si dát na balkoně pozor
Žížalám dávejte zbytky nadrobno a v rozumném množství, přejídat je nemá smysl. Vyhněte se citrusům ve velkém, cibuli a všemu slanému nebo kořeněnému. Nádobu držte ve stínu, aby se nepřehřála, přes zimu spíš v chladnější místnosti. Získané hnojivo se hodí i k pěstování na okně, o kterém píšeme v článku o pěstování bylinek.
Pět kroků k funkčnímu kompostu
- Zvolte místo. Polostín a přímý kontakt se zemí, aby dovnitř mohly žížaly a odtekla přebytečná voda.
- Založte hrubou vrstvu. Na dno větvičky nebo hrubý hnědý materiál kvůli odvětrání a odtoku.
- Vrstvěte a míchejte. Střídejte hnědé a zelené v poměru zhruba dva až tři ku jedné.
- Hlídejte vlhkost. Držte materiál vlhký jako vyždímaná houba, dolévejte nebo přisušte podle potřeby.
- Občas prohoďte. Promíchání přivede vzduch a rozklad udrží svižný a bez zápachu.
Často kladené otázky
Jak dlouho trvá, než je kompost hotový?
Záleží na materiálu, teplotě a tom, jak často hromadu prohazujete. Dobře vyvážený a provzdušňovaný kompost dozraje výrazně rychleji než hromada, která leží bez péče. Hotový poznáte snadno: je tmavý, drobivý, voní po lesní půdě a původní zbytky v něm už nerozeznáte.
Proč můj kompost zapáchá?
Zápach po hnilobě nebo čpavku téměř vždy znamená nedostatek vzduchu nebo přebytek zeleného mokrého materiálu. Přidejte hnědou složku, tedy listí, slámu nebo nastříhaný karton, a hromadu prohoďte, aby se dovnitř dostal kyslík. Do pár dní se pach obvykle ztratí a rozklad se vrátí do normálu.
Jaký je správný poměr materiálu?
Osvědčené vodítko je zhruba dva až tři díly hnědého uhlíkatého materiálu na jeden díl zeleného dusíkatého. Není to přesná věda, spíš cit podle toho, jak hromada vypadá. Když páchne a je mokrá, přidejte hnědé. Když se dlouho nic neděje a je suchá, přidejte zelené nebo vodu.
Můžu kompostovat i v zimě?
Ano, jen se proces v chladu výrazně zpomalí, protože mikroorganismy jsou při nízkých teplotách málo aktivní. Hromada většinou přes zimu jen odpočívá a na jaře se sama znovu rozběhne. Zbytky můžete přidávat dál, jen počítejte s tím, že se rozloží až s návratem tepla.
Potřebuju na kompost zahradu?
Nepotřebujete. Na balkoně nebo i v bytě poslouží uzavřený vermikompostér se žížalami, který pracuje bez zápachu a vejde se pod dřez. Platí v něm stejná pravidla jako u velké hromady: vyvážený materiál, správná vlhkost a přísun vzduchu. Výsledkem je kvalitní hnojivo pro pokojové i balkonové rostliny.
Přitáhne kompost potkany a hmyz?
Riziko roste hlavně tehdy, když do kompostu dáváte maso, mléčné výrobky nebo zbytky vařených jídel. Ty do domácího kompostu nepatří právě proto. Když se držíte rostlinných zbytků a zápach hlídáte dostatkem hnědého materiálu, hromada hlodavce neláká. Uzavřený kompostér nebo vermikompostér riziko dál snižuje.
Musím kompost prohazovat?
Prohazovat nemusíte nutně, ale výrazně to celý proces urychlí. Promíchání přivede dovnitř vzduch, který potřebují organismy rozkládající materiál rychle a bez zápachu. Bez prohazování kompost dozraje také, jen mnohem pomaleji a s větším rizikem, že začne páchnout. Stačí občas, ne každý den.
