Cestovní průjem je nejčastější zdravotní potíž na cestách a nejlépe se mu předchází opatrností u vody, ledu, syrového jídla a důsledným mytím rukou. Když přesto přijde, většinou odezní sám během několika dní a hlavním úkolem je doplňovat tekutiny a soli. K lékaři patří krev ve stolici, opakované zvracení, známky dehydratace a průjem, který neustupuje. U malých dětí platí přísnější hranice, protože o vodu přicházejí rychleji než dospělí.
Ve zkratce
- Podle amerického úřadu CDC postihne průjem na cestách 30 až 70 % cestovatelů během dvou týdnů, záleží na destinaci a ročním období.
- Za většinu případů mohou bakterie, méně často viry a u delších pobytů i prvoci.
- Kde je hygiena nejistá, pijte balenou vodu ze zapečetěné lahve, vynechte led a syrovou zeleninu a jezte jídlo důkladně tepelně upravené a horké.
- Při průjmu je nejdůležitější rehydratace, tedy doplňování vody a solí, nejlépe rehydratačním roztokem z lékárny.
- Krev ve stolici, opakované zvracení nebo průjem delší než sedm dní jsou důvodem k lékaři, u dětí do pěti let i známky dehydratace.
Co je cestovní průjem a proč vzniká
Cestovní průjem je střevní infekce, kterou si cestovatel přiveze z jídla nebo vody v místě s horšími hygienickými podmínkami. Světová zdravotnická organizace považuje za průjem tři a více řídkých nebo vodnatých stolic za den, případně častější vyprazdňování, než je pro daného člověka obvyklé. Americký úřad CDC ho označuje za nejpředvídatelnější nemoc spojenou s cestováním, protože se s ním počítá u velké části lidí mířících do teplých a méně rozvinutých oblastí.
Co ho způsobuje
Riziko je podle CDC nejvyšší tam, kde chybí spolehlivá kanalizace, chlazení potravin a bezpečná pitná voda. Bakterie stojí za nejméně 75 až 90 % případů, viry tvoří zhruba 10 až 25 % a prvoci asi desetinu, především u lidí, kteří cestují dlouhodobě. Neléčený bakteriální průjem obvykle trvá 3 až 7 dní, virový 2 až 3 dny, prvoci mohou potíže protáhnout na týdny. Proti hlavním původcům cestovního průjmu zatím neexistuje očkování, takže prevence stojí hlavně na tom, co jíte, pijete a jak si myjete ruce.
Jak předejít cestovnímu průjmu
Cestovnímu průjmu se předchází hlavně výběrem bezpečné vody a jídla a pravidelným mytím rukou. CDC upozorňuje, že ani pečlivá opatrnost riziko úplně neodstraní, ale výrazně ho snižuje.
Voda a led
Kohoutková voda v zemích s nejistou hygienou nemusí být vhodná k pití, k vaření, k výrobě ledu ani k čištění zubů. CDC doporučuje balenou vodu z továrně zapečetěné lahve a Státní zdravotní ústav v doporučeních pro rizikové oblasti uvádí vodu balenou, převařenou nebo chlorovanou. Led je častá past, protože se dělá z místní vody. Čaj a káva z čerstvě převařené vody jsou obecně bezpečné a plechovku nebo lahev je dobré před otevřením otřít.
Jídlo
Nejbezpečnější je jídlo důkladně tepelně upravené a podávané horké. Kde si nejste jistá hygienou, vynechte podle CDC saláty, syrovou zeleninu, neoloupané ovoce, nepasterizované džusy a mléko, syrové nebo nedopečené maso, ryby, mořské plody a vejce. Ovoce, které si sama oloupete, je v pořádku. Pouliční stánky a podniky se slabým chlazením nesou vyšší riziko, nejde ale o zákaz, spíš o to dívat se, jestli jídlo vzniká čerstvě před vámi.
Hygiena rukou
Mytí rukou mýdlem a vodou před jídlem, po toaletě a po kontaktu se zvířaty patří k nejúčinnějším opatřením, která máte v rukou. Když mýdlo a voda nejsou po ruce, CDC doporučuje dezinfekční gel s alespoň 60 % alkoholu. Gel ale hůř působí na norovirus a některé prvoky a na viditelně špinavé ruce téměř nestačí.
Přehled: co je obvykle bezpečné a co riskantní
| Oblast | Obvykle bezpečné | Riskantní při nejisté hygieně |
|---|---|---|
| Pití | balená voda ze zapečetěné lahve, čaj a káva z převařené vody | kohoutková voda, točené nápoje, led |
| Jídlo | důkladně tepelně upravené a horké pokrmy | syrové nebo nedopečené maso, ryby, mořské plody, vejce |
| Ovoce a zelenina | ovoce, které si sama oloupete | saláty, syrová zelenina, neoloupané ovoce |
| Mléčné výrobky | pasterizované mléko a výrobky z něj | nepasterizované mléko a džusy |
| Čištění zubů | balená nebo převařená voda | voda z kohoutku |
| Ruce | mýdlo a voda, jinak gel s alespoň 60 % alkoholu | jídlo bez umytí rukou |
Co dělat, když cestovní průjem přijde
Když průjem přijde, nejdůležitější je doplňovat tekutiny a soli, odpočívat a sledovat, jestli se neobjeví varovné příznaky. Většina případů odezní sama během několika dní. S každou řídkou stolicí ale tělo ztrácí vodu a minerální látky a právě dehydratace dělá z nepříjemné epizody vážnější problém.
Rehydratace na prvním místě
Rehydratace je doplňování vody a solí, které tělo ztratilo průjmem nebo zvracením. Rehydratační roztok je podle WHO směs čisté vody, soli a cukru, která se vstřebává v tenkém střevě a ztráty nahrazuje lépe než samotná voda. Prodává se jako prášek v sáčcích, který se rozpouští v balené nebo převařené vodě podle příbalového letáku. Pijte po malých doušcích, zvlášť když se vám zvedá žaludek. Obecně o tom, kolik vody denně tělo potřebuje, píšeme zvlášť.
Jídlo během průjmu
NHS doporučuje jíst, až na to budete mít chuť, a vyhnout se zatím tučným a pálivým jídlům. Ovocné džusy a sycené nápoje mohou průjem podle NHS zhoršit a CDC dodává, že velké množství slazených nápojů škodí podobně. Hladovět kvůli průjmu není potřeba. Lehké jídlo v menších dávkách střevo nezatíží a dodá energii.
Lékárnička a léky
Do lékárničky na cestu patří rehydratační sáčky a lék proti průjmu, konkrétní přípravek a jeho použití je dobré probrat s lékárníkem nebo lékařem ještě před odjezdem. Léky, které jen tlumí pohyb střev, nejsou podle CDC vhodné samotné při krvavém průjmu nebo průjmu s horečkou. NHS je nedoporučuje dávat dětem do 12 let. Podrobný seznam toho, co patří do cestovní lékárničky, včetně převozu léků v letadle, najdete v samostatném článku.
Kdy s cestovním průjmem k lékaři
K lékaři je potřeba při krvi ve stolici, opakovaném zvracení, které nedovolí udržet tekutiny, při známkách dehydratace a když průjem trvá déle než sedm dní. Státní zdravotní ústav zdůrazňuje, že lidé se silným vodnatým průjmem mají lékařskou péči vyhledat okamžitě. V zahraničí se vyplatí mít dopředu vyřešené cestovní pojištění a evropský průkaz pojištěnce, aby vás návštěva lékaře nezaskočila.
Varovné příznaky
Britská NHS řadí mezi důvody k urgentní pomoci krvavý průjem nebo krvácení z konečníku, zvracení, při kterém neudržíte žádné tekutiny, a dehydrataci, která trvá i po rehydratačním roztoku. Dehydrataci prozradí tmavá moč nebo močení méně často než obvykle. Okamžitou pomoc vyžaduje krev ve zvratcích, zmatenost, prudká bolest břicha nebo hlavy a ztuhlá šíje s bolestí při pohledu do světla. Pokud se k průjmu přidá zvýšená teplota, hodí se vědět, jak horečka funguje a kdy je vážná.
Po návratu domů
Potíže, které přetrvávají po návratu, je dobré probrat s praktickým lékařem a říct mu, kde jste byla. Průjem delší než dva týdny bývá podle CDC častěji způsoben prvoky, kteří vyžadují jiný postup než běžná bakteriální infekce. CDC také popisuje, že u části lidí zůstanou i po odeznění infekce dráždivé střevo a nepravidelné trávení. O tom, jak na trávení působí střevní mikrobiom, si můžete přečíst v našem dalším textu.
Průjem na cestách u dětí
Děti s průjmem ztrácejí vodu rychleji než dospělí, proto u nich rehydratace začíná hned a k lékaři se jde dřív. CDC uvádí, že kojenci a malé děti jsou vystavené většímu riziku dehydratace a rehydratační roztok je u nich základem péče. Pro rodiny platí stejná pravidla jako pro dospělé, jen přísněji, včetně balené vody na čištění zubů.
Dehydratace u malých dětí
U dětí do pěti let je podle NHS varovným signálem méně mokrých plen než obvykle. WHO mezi známky dehydratace řadí neklid a podrážděnost, zapadlé oči a velkou žízeň, u těžké dehydratace pak malátnost a neschopnost pít. Dítě, které přestane pít z prsu nebo z lahve, potřebuje lékaře urychleně. Pokud s dětmi teprve plánujete cestu, přečtěte si i rady k tomu, jak zvládnout cestování letadlem s dětmi.
Kojenci a krmení
NHS radí kojení i krmení z lahve během průjmu nepřerušovat a dítěti nabízet menší dávky častěji. Kojenecké mléko se nemá ředit víc, než udává návod. CDC pro kojence do šesti měsíců označuje výlučné kojení za nejbezpečnější volbu na cestách, protože odpadá riziko nevhodné vody. U kojence mladšího dvanácti měsíců, který má průjem, je podle NHS na místě poradit se s lékařem při jakékoli pochybnosti.
Šest věcí, které připravit před cestou
- Zjistěte si, jaká je v cílové zemi kvalita vody z kohoutku, a počítejte s balenou vodou na pití i čištění zubů.
- Do lékárničky přibalte rehydratační sáčky a lék proti průjmu, který vám doporučí lékárník.
- Vezměte si malé balení dezinfekčního gelu s alespoň 60 % alkoholu a vlhčené ubrousky.
- Uzavřete cestovní pojištění a zjistěte si, kde je v okolí ubytování lékař nebo nemocnice.
- U dětí proberte s pediatrem, jak poznat dehydrataci a co dělat, když dítě odmítá pít.
- Před cestou do vzdálených a rizikových oblastí se poraďte v centru cestovní medicíny.
Pokud se na cestu chystáte v jiném stavu, na co myslet u letadla, auta i pojištění, shrnuje článek cestování v těhotenství.
Časté otázky
Jak dlouho trvá cestovní průjem?
Cestovní průjem obvykle odezní sám během několika dní. Podle CDC trvá bakteriální průjem většinou 3 až 7 dní a virový 2 až 3 dny. Pokud potíže trvají déle než sedm dní, NHS doporučuje vyhledat lékaře.
Jak předejít cestovnímu průjmu na dovolené?
Nejvíc pomáhá pít balenou vodu ze zapečetěné lahve, vynechat led a jíst důkladně tepelně upravené a horké jídlo. Saláty, syrovou zeleninu a neoloupané ovoce je lepší v místech s nejistou hygienou vynechat. K tomu patří mytí rukou mýdlem před jídlem a po toaletě.
Co pít při cestovním průjmu?
Nejlepší je rehydratační roztok z lékárny, který nahradí ztracenou vodu i soli. Pijte po malých doušcích a připravujte ho z balené nebo převařené vody. Ovocné džusy, sycené a hodně slazené nápoje mohou průjem zhoršit.
Kdy jít s průjmem na dovolené k lékaři?
K lékaři jděte, když máte krev ve stolici, opakovaně zvracíte a neudržíte tekutiny nebo máte známky dehydratace. Lékaře vyhledejte také tehdy, když průjem trvá déle než sedm dní. U silného vodnatého průjmu doporučuje Státní zdravotní ústav jít okamžitě.
Co dělat, když má dítě na dovolené průjem?
Začněte hned s rehydratačním roztokem a dítě nechte pít po malých doušcích, kojené dítě dál kojte. Sledujte počet mokrých plen, zapadlé oči a malátnost. Pokud dítě odmítá pít, má méně mokrých plen nebo je mu méně než rok a vy máte obavy, jděte k lékaři.
