Jak číst složení kosmetiky se dá naučit za pár minut: seznam pod nadpisem Ingredients je seřazený podle množství, názvy jsou mezinárodní a alergeny z parfemace se v něm objevují jménem. Pravidla pro to, co musí stát na obalu, stanovuje evropské nařízení ES 1223/2009 a platí stejně pro krém z drogerie, rtěnku i šampon. Kdo se v drobném písmu vyzná, pozná, čeho je ve výrobku nejvíc, jestli obsahuje vonnou látku, na kterou reaguje, a co je jen reklamní slib přední strany.
Ve zkratce
- Složky se uvádějí sestupně podle hmotnosti, ale jen do hranice 1 %. Pod ní smí být v libovolném pořadí.
- Názvy složek jsou jednotné v celé EU, proto je seznam latinsky nebo anglicky i na českém výrobku.
- Slovo parfum zastřešuje celou vonnou kompozici. Vybrané vonné alergeny ale musí být vypsané zvlášť, když překročí stanovenou koncentraci.
- Na obalu musí být mimo jiné odpovědná osoba, množství, trvanlivost, upozornění, číslo šarže, funkce a složení.
- Přední strana prodává. Rozhoduje seznam složek a upozornění vzadu.
Co povinně stojí na obalu kosmetiky
Nařízení ES 1223/2009 v článku 19 vyjmenovává údaje, které musí být na obalu nesmazatelným a snadno čitelným písmem. Je to jméno nebo obchodní firma a adresa odpovědné osoby, u výrobku dovezeného ze země mimo EU i země původu. Dále jmenovitý obsah v gramech nebo mililitrech, ten ale není povinný u balení pod 5 g nebo 5 ml, u vzorků zdarma a u jednorázových balení.
Trvanlivost, upozornění a šarže
Trvanlivost se značí symbolem přesýpacích hodin nebo slovy spotřebujte nejlépe do konce s měsícem a rokem. U výrobků, které vydrží déle než 30 měsíců, datum povinné není a nahrazuje ho symbol otevřeného kelímku s počtem měsíců po otevření. Dál najdete zvláštní upozornění k použití a číslo šarže, podle kterého se dá dohledat výroba, když chcete reklamovat nebo nahlásit reakci. Upozornění řada látek přímo předepisuje.
Funkce a seznam složek
Výrobce musí uvést také funkci přípravku, pokud není zřejmá z jeho provedení. U rtěnky ji psát nemusí, u neprůhledné lahvičky s nejasným názvem ano. Posledním povinným údajem je seznam složek uvozený slovem Ingredients. Údaje určené k informování spotřebitele, například upozornění a funkce, musí být na výrobku prodávaném v Česku česky. Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že když je výrobce nedodá, doplní český překlad distributor.
Když se údaje na obal nevejdou
Malé výrobky mají výjimky. Pokud upozornění nebo složení nejde prakticky natisknout, smí být na příbalovém letáku, štítku, pásce nebo kartičce a na obalu je pak symbol ruky s otevřenou knížkou, který na ně odkazuje. U mýdel, koupelových kuliček a podobných drobností, kde nejde použít ani leták, musí být složení uvedené na oznámení přímo u výrobku v místě prodeje.
Co je INCI a proč je složení latinsky
INCI je mezinárodní nomenklatura kosmetických složek, tedy jednotný systém názvů, podle kterého se stejná látka jmenuje stejně v každé zemi. Nařízení ukládá uvádět složky společným názvem z glosáře, který sestavuje a aktualizuje Evropská komise. Proto čtete Aqua místo voda, Glycerin místo glycerol a Butyrospermum Parkii Butter místo bambucké máslo. Rostlinné složky mívají latinský botanický název, chemické látky název anglický.
Proč se název nepřekládá
Jednotné názvy mají praktický smysl. Kdo má potvrzenou alergii na konkrétní látku, vyhledá ji podle stejného jména na výrobku z Česka, Francie i Polska a nemusí řešit překlady. Při čtení pomáhá veřejná databáze CosIng Evropské komise, kde se dá název dohledat. Komise u ní ale výslovně upozorňuje, že má jen informativní charakter a že zápis látky v databázi neznamená, že je schválená k použití v kosmetice.
Barviva a nanomateriály
Barviva se zapisují kódem Colour Index, tedy písmeny CI a pětimístným číslem, a smí stát v libovolném pořadí na konci seznamu. U dekorativní kosmetiky prodávané ve více odstínech může výrobce vypsat barviva celé řady a připojit k nim značku „+/-“ nebo slova „může obsahovat“. Složky ve formě nanomateriálu musí mít za názvem v závorce slovo nano, takže je v seznamu snadno najdete.
Pořadí složek: co z něj vyčtete a co ne
Složky se řadí sestupně podle hmotnosti v okamžiku, kdy se přidávají do výrobku. Co stojí na začátku, toho je v přípravku nejvíc. Pokud seznam otevírá Aqua, je hlavní složkou voda, což je u krémů, tonik a šamponů běžné. Stejný princip funguje u potravin a kdo už umí číst složení na etiketách potravin, má polovinu práce hotovou. Rozdíl je v hranici jednoho procenta.
Hranice jednoho procenta
Složky, kterých je v přípravku 1 % nebo méně, smí výrobce seřadit libovolně, jen musí být až za těmi, kterých je víc. Z pořadí proto nepoznáte, jestli látka na dvacátém místě tvoří 0,9 %, nebo jen stopové množství. Mnoho účinných látek, konzervantů a vonných složek se používá právě v nízkých koncentracích, takže jejich pozice na konci seznamu sama o sobě neznamená, že nefungují.
| Co na obalu vidíte | Co to znamená |
|---|---|
| Ingredients | Začátek seznamu složek, řazení podle hmotnosti |
| Aqua na prvním místě | Voda je složkou s největším podílem |
| Parfum nebo Aroma | Vonná nebo chuťová kompozice jako celek |
| Linalool, Limonene, Citronellol | Vonné látky uvedené zvlášť kvůli alergikům |
| CI a pětimístné číslo | Barvivo podle Colour Index |
| (nano) za názvem | Složka ve formě nanomateriálu |
| +/- nebo může obsahovat | Barviva celé řady odstínů |
| Ruka s otevřenou knížkou | Další informace na letáku nebo štítku |
Parfemace a alergeny ve složení
Vonná kompozice může obsahovat desítky látek, ale v seznamu se schová pod jediné slovo parfum, u výrobků do úst aroma. Výjimkou jsou vonné látky, které příloha III nařízení označuje jako alergeny. Ty musí být vypsané jménem, jakmile jejich koncentrace překročí 0,001 % u přípravků, které na pokožce zůstávají, a 0,01 % u přípravků, které se smývají. Krém má tedy přísnější hranici než sprchový gel.
Které látky hledat
Na obalech se nejčastěji objevují názvy jako Linalool, Limonene, Citronellol, Geraniol, Eugenol nebo Coumarin. Seznam zahrnuje i přírodní extrakty, například extrakt dubového mechu. Přírodní původ tedy neznamená, že výrobek alergeny neobsahuje. Jak taková reakce vzniká a proč tělo vyhodnotí neškodnou látku jako hrozbu, vysvětluje článek o tom, jak alergie vznikají a projevují se.
Rozšířený seznam alergenů
Nařízení (EU) 2023/1545 rozšířilo seznam vonných alergenů, které se musí na obalu uvádět, na více než 80 položek. Přípravky nově uváděné na trh po 31. červenci 2026 už musí nová pravidla splňovat, dříve uvedené výrobky bez doplněných údajů smí zůstat v prodeji do 31. července 2028. Cílem je, aby člověk citlivý na konkrétní látku mohl výrobek s ní spolehlivě rozpoznat ze složení.
Kdy k lékaři
Jméno látky ve složení je užitečné hlavně tehdy, když víte, na co reagujete. To ale z domácích pokusů spolehlivě nezjistíte. Pokud se po kosmetice opakovaně objevuje svědění, zarudnutí nebo vyrážka, obraťte se na dermatologa nebo alergologa, který může vyšetřením určit konkrétní spouštěč. Při otoku obličeje, rtů nebo potížích s dechem volejte neodkladnou pomoc.
Marketing na přední straně a skutečné složení
Článek 20 nařízení zakazuje používat v označení a reklamě texty, názvy, obrázky ani jiné znaky tak, aby naznačovaly vlastnosti nebo funkce, které výrobek nemá. Přesto přední strana zdůrazňuje to, co se prodává nejlépe. Obrázek levandule nebo slovo s výtažkem z růže neříká nic o tom, kolik dané složky v přípravku je. Odpověď dá pozice v seznamu Ingredients, tedy jestli je složka v první části, nebo až daleko za hranicí jednoho procenta. Kratší seznam navíc není záruka šetrnosti, u citlivé pleti rozhoduje konkrétní látka a stav, ve kterém je kožní bariéra.
Jak číst složení kosmetiky v obchodě krok za krokem
- Otočte výrobek a najděte slovo Ingredients, případně symbol ruky s knížkou odkazující na leták.
- Přečtěte prvních pět až šest složek, ty tvoří převážnou část přípravku.
- Zkontrolujte, zda je ve složení parfum a za ním vypsané vonné alergeny.
- Pokud víte o své alergii, hledejte přesný INCI název látky, ne její český překlad.
- Přečtěte upozornění a funkci výrobku v češtině.
- Podívejte se na trvanlivost, tedy přesýpací hodiny nebo symbol otevřeného kelímku.
- Tvrzení z přední strany ověřte podle toho, kde v seznamu dotyčná složka stojí.
Nehtové přípravky s akrylátem HEMA musí nést varování před možnou alergickou reakcí, a pokud gelovou manikúru nosíte, hodí se vědět i jak šetrně sundat gel lak bez poškození nehtu.
Stejně můžete číst i složení laku na nehty, a pokud řešíte spíš jeho trvanlivost, poradíme, jak nalakovat nehty, aby lak vydržel.
Podle složení snáz poznáte i to, jestli hydratační krém na obličej obsahuje humektanty, emoliencia a okluziva v poměru, který vaší pleti sedí.
Časté otázky
Jak číst složení kosmetiky, když nerozumím názvům?
Začněte pořadím, protože složky jsou seřazené od té, které je nejvíc. Neznámé názvy si můžete dohledat v databázi CosIng Evropské komise, kde jsou uvedené jednotné INCI názvy. Nemusíte znát všechny, stačí vědět, které látky chcete hledat nebo se jim vyhnout.
Proč je složení na české kosmetice anglicky nebo latinsky?
Nařízení ukládá uvádět složky jednotnými názvy platnými v celé EU, aby se stejná látka dala najít na výrobku z kterékoli země. Upozornění a funkce výrobku ale musí být na výrobku prodávaném v Česku česky. Seznam složek se tedy nepřekládá, zbytek informací ano.
Znamená složka na posledním místě, že jí je ve výrobku málo?
Většinou ano, ale přesně to z pořadí nepoznáte. Složky pod jedním procentem smí být seřazené libovolně, takže látka na konci může mít skoro stejný podíl jako ta před ní. Řada účinných látek a konzervantů se navíc používá právě v malých koncentracích.
Co znamenají Linalool a Limonene ve složení?
Jsou to vonné látky, které patří mezi alergeny uvedené v příloze III nařízení. Výrobce je musí vypsat jménem, když překročí 0,001 % u nesmývaných a 0,01 % u smývaných přípravků. Nejde o varování, že výrobek je nebezpečný, ale o informaci pro lidi, kteří na tyto látky reagují.
Kde najdu složení u malých výrobků, jako je rtěnka?
Pokud se složení na obal nevejde, smí být na letáku, štítku nebo kartičce a obal na ně odkazuje symbolem ruky s otevřenou knížkou. U mýdel a podobných drobností má být seznam složek vystavený přímo u výrobku v obchodě.
Zdroje
Nařízení ES 1223/2009 o kosmetických přípravcích (eur-lex.europa.eu), Labelling of cosmetic fragrance allergens (hpra.ie), CosIng, databáze kosmetických složek (ec.europa.eu)
