Křeček, morče nebo králíček

Na tom ani tak nesejde. Ptáte se proč? Protože těmto zvířátkům je přeci jen nadřazené ustálené spojení – domácí mazlíčci.

Pravda. Nejčastěji s tímto přáním přijdou děti samotné. Jejich chtivý výraz v očích a neustále prosení rodičů, aby na narozeniny nebo Vánoce nebo jen tak, mohli dostat domácího mazlíčka.

Už vlastně ani moc nesejde na tom, zda by to měla být želva, morče, králík, křeček, rybička, pes nebo kočka. I když je pravda, že rybičky až tak moc nechtějí, protože s tou se přeci nedá tulit a chodit ven.

Důvod jejich tužby

Ty bývají různé, ale většinou za to mohou tyto důvody

  • dítě nemá moc přátel
  • mazlíčka má doma každý spolužák nebo kamarád
  • chtějí se s mazlíčkem tulit
  • zodpovědní – by se chtěli sami začít starat o nějakého živého tvora
  • je to moderní
  • je jim smutno a zvířátka mají rádi

Radost ale i starost

To, co většinou děti nedomýšlejí je fakt, že zvířátko by chtěl každý, ale už málo kdo se o něj dokáže postarat.

Znáte to, nadšení pro věc vyprchá a ve výsledku, aby se starali rodiče. To bývá i důvod, proč rodiče svému dítěti zvířátko nedovolí.

  • je to drahé
  • stojí moc času
  • stejně se o zvíře starají rodiče
  • nadělá nepořádek atd.

Pádných argumentů by se dalo vyjmenovat hned několik, ale proč hledat negativní důvod. Zkuste raději ty pozitivní.

Když se o malé zvířátko vaše dítko postarat nedokáže a nenaučí se samostatnosti a zodpovědnosti, pak už nikdy žádného mazlíčka od vás nedostane.

Nedáte-li mu však sebemenší šanci, nezjistíte, zda je vaše dítko takové zkušenosti hodno.

Konec konců se říká, že zkusit by se mělo opravdu všechno. Stále vás mohou vaše ratolesti mile překvapit.

Závěrem

Zkušeností hovoří za vše. I když, chování domácího mazlíčka bývá starostí, přesto vnese do rodiny utužení, radosti, vzpomínky a nezapomenutelné zážitky. Nakonec si každý člen rodiny zvířátko oblíbí a nesejde na tom, zda je to kotě, štěně, křeček nebo králíček.